Nerosty a horniny

Zlato
Zlato je jeden z nejcennějších kovů na světě a má prostě zlatou barvu a dá se jím platit. Existuje i jedlé zlato které máme na e-shopu na čokoládě ve vánočním balíčku. Zlato se netěží ale ale rýžuje ve vodě.
zlato

Briliant
Brilianty jsou broušené diamanty a diamanty jsou nejtvrdší nerosty na světě briliant mají průhlednou barvu. Brilianty jsou oblíbené na dělání prstenů.

Křemen
Když jsou křemeny čisté tak to nejsou křemeny ale křišťály a mají bílou barvu.

Žula
My máme žulu jako kuchyňkou linku ale viděla jsem žulu i na hřbitově žula má různé barvy ale vždy je tečkovaná.Ze žuly jsou vyrobené kočičí hlavy.Žula je velmi pevný materiál.

Mramor
Z bílého mramoru byla vytesána slavná socha Davida od Michelangela.Na své stavby ho používali už Římané. Thassoský mramor se těží na ostrově Thassos v Řecku od starověku, a přesto se tu dnes stále nacházejí efektivní a produktivní lomy.

Pískovec
Pískovec je drolící se hornina z které mohou být i skály a má žluto tělovou barvu. Nádherné pískovce jsou v českém ráji.


zdroje: BrainBox www.lomyatezba.cz › item › 300-mramor-kral-antiky

Sova pálená – Tyto alba

Sova pálená – Tyto alba
Výskyt:Evropa
Velikost:29-44 cm
Hmotnost:200-350 g
Počet vajec:4-7 ks
Inkubační doba:30-34 dnů
Průměr kroužku:9 mm
Potrava:Myši

Znaky

Sova pálená má jemné nadýchané peří. Závoj kolem obličeje je pohyblivý a umožňuje výraznou a silnou, nám nesrozumitelnou mimiku, kterou vnímáme jako úšklebek. V klidu působí sova vážně. Její hlas je možno označit jako skřípání, sténání a chrčení. Má dlouhá poměrně špičatá křídla, rozpětí asi 90 cm.

Všeobecně

Aktivní je sova pálená převážně v noci, lze ji však zastihnout i za soumraku nebo brzy zrána. V době toku se samec ozývá opakovaným, poměrně jemným švitořivým hlasem. Mláďatům se rodiče zase ohlašují jakoby žabím skřehotavým voláním.
Protože se u sovy pálené vyvinulo během vývoje několik zvláštních morfologických znaků, jimiž se liší od ostatních sov, tvoří tento druh v řádu sov samostatnou čeleď (Tytonidae).

Prostředí

Sova pálená je na Zemi značně rozšířená. V Evropě se vyskytuje takřka výhradně v blízkosti lidských sídel a hnízdí v kostelních věžích, v polních stodolách, ve zříceninách a jiných málo frekventovaných budovách. Původním prostředím sovy pálené je otevřená krajina se skálami nebo světlé lesy s doupnými stromy.

Rozmnožování

Hlavní doba hnízdění je v květnu, na jihu v dubnu a dokonce i dříve. Vejce leží bez jakékoli podložky vždy ve skrytém koutě a sovu přitom neruší ani blízký hlas zvonu. Mnohdy hnízdí také v holubníku, někdy holubi odlétají, jindy si na cizího vetřelce zvyknou. Samice sedí od začátku na 4 až 7, v dobách s hojností potravy i na 11 vejcích, takže vylíhlá mláďata jsou později velmi různě velká. Sezení na vejcích trvá 30 až 34 dny, péče o mláďata 8 týdnů. První týden zůstává samice na hnízdě a samec přináší potravu pro celou rodinu. Tou dobou potřebuje soví rodina asi 100 myší měsíčně.

V letech chudých na potravu zaostávají nejslabší mláďata brzy ve vývoji a rodiče je snědí nebo jimi nakrmí jejich sourozence. V letech, kdy je nadbytek myší, mohou některé páry zahnízdit znovu na podzim. Mladí ptáci se někdy toulají daleko. Po prvním přezimování pohlavně dospívají a kde se pak zahnízdí, tam zůstávají po celý zbytek života. V místech, kde nemají sovy pálené možnosti hnízdění, jim mohou přátelé přírody vyvěsit vhodné ptačí budky s vchodem o průměru pěsti a s tmavým zákoutím. Tyto budky však většinou obsadí městští holubi.

Potrava

Převážně myši. Je-li jich dostatek, nahromadí sovy v místě, kde hnízdí a spí, zásobu ulovených myší. V letech chudých na myši tvoří vysoké procento v potravě drobní ptáci, hlavně ptačí mláďata a lehko ulovitelní ptáci, kteří se zdržují na zemi, ojediněle i můry. Jako přísně stálý pták je sova pálená vydána na milost zimním mrazům. Když je sněhová pokrývka vyšší než 7 cm, je situace sovy obtížná a v oblastech, zasněžených v roce dále než 40 dní, se nemůže po delší dobu udržet. Proto je v Rusku tak vzácná.

Ani ve střední Evropě nehnízdí v nadmořské výšce nad 500 m.

Mladé sovy pálené se toulají po širém okolí a mohou se zdržet tam, kde se – obvykle krátkodobě – přemnožily myši.

Sova pálená loví takřka výhradně jen v noci. Svůj úkryt opouští až za pozdního šera a stává se poměrně často obětí silničního provozu. Kdysi umožňovaly sovám zimní lov pod střechou polní zemědělské stodoly. Dnes takové příležitosti rychle mizí. Proto patří dnes sova pálená ve střední Evropě k ohroženým ptákům. Naproti tomu velice světlá jihoevropská rasa je velmi hojná.

Sova pálená – Názvy ve světě

Anglicky: Barn Owl, 
Finsky: Tornipöllö, 
Francouzsky: Effraie des clochers, 
Norsky: Tårnugle, 
Německy: Schleiereule, 
Polsky: Kukułka, 
Slovensky: plamienka driemavá, 
Španělsky: Lechuza común, 
Švédština: Tornuggla

Zdroje:
http://www.chovzvirat.cz/zvire/1035-sova-palena/
https://www.ireceptar.cz/zvirata/krasna-a-uzitecna-sova-palena-muze-bydlet-i-ve-vasi-stodole.html

Vesmír

PLUTO

Povrch Pluta tvoří polovina zmrzlého metanu a druhá polovina zmrzlého dusíku a oxidu uhličitého.

Pluto oběhne slunce za 248 a půl roku.

Cesta na Pluto by současnými prostředky trvala 10 až 15 let.

Pluto

CO BY SE STALO KDYBY SPADLA NĚJAKÁ PLANETA DO ČERNÉ DÍRY?

Ta planeta co by spadla do černé díry by se zmenšila do velikosti malé skleněné kuličky.

ZATMĚNÍ SLUNCE

Zatmění slunce je chvíle kdy se slunce, měsíc a země setkají v jedné přímce jak vidíte na obrázku a to způsobí že Slunce svítí na měsíc a měsíc udělá stín na naší planetu a tím pádem naše planeta uvidí zatmění slunce.

ZATMĚNÍ MĚSÍCE

Zatmění měsíce je podobné jako zatmění slunce akorát jsou jinak poskládané jsou poskládané tak že slunce je první potom je země a potom měsíc.

HUBBELŮV TELESKOP

Hubbleův teleskop je obří dalekohled, který létá vesmírem a fotí například planety, souhvězdí, nebo třeba galaxie.

ZDROJ: Kniha otázek a odpovědí, strana 297, ISBN 978-80-256-7136-6

Pangea

Pangea je superkontinent, který se začal tvořit před 300 miliony let na planetě Zemi. Superkontinent je spojení všech kontinentů do jednoho.

Kontinenty se posouvají vlivem tektonické činnosti planety Země. To znamená, že plují na magmatickém jádru Země. Jádro Země bylo v době Pangey teplejší než povrch slunce.

Pangea měla tvar písmene C a pro její obrovskou rozlohu nedocházelo ve vnitrozemí k dešťovým srážkám, proto bylo extrémně suché. Jednolitost území umožnila suchozemské zvěři migrovat od jižního pólu k severnímu.

V minulosti bylo několik superkontinentů a Pangea je poslední z nich. Po Pangee se začaly kontinenty rozpojovat až do dnešní podoby světa. Kontinenty nadále pokračují ve svém pohybu i dnes. Projevem tohoto pohybu je zemětřesení, kdy do sebe jednotlivé zemské desky narážejí.

Uvnitř stromu – jak strom roste

Co jsou letokruhy?
Letokruhy jsou každoroční přírůstky dřeva. Každý strom v Čechách roste pouze na jaře a v létě, na podzim a v zimě stromy odpočívají. Jarní letokruhy jsou světlejší a měkčí. Letní letokruhy jsou tmavší a obvykle tvrdší. Na jaře roste dřevo rychleji, a proto jsou jarní letokruhy širší než letní.

Proč a jak stromy letokruhy vytváří?
Dřevo přirůstá přímo pod kůrou, kde je vždy vlhké. Uvnitř kmene letokruhy postupně vysychají a tvrdnou. Díky tomu je kmen vlastně takovou kostrou stromu. Čerstvé letokruhy jsou tvořeny „živými“ dřevními buňkami, které pracují jako žíly stromu. Pomocí nich strom posílá vodu od kořenů ke koruně a k listům.

Borovice – strom, dřevo a šiška

Jak je tlustý letokruh?
Letokruhy jsou různě tlusté podle toho, o jaký typ stromu se jedná.
Letokruhy u jednoho stromu jsou širší směrem na jih a naopak užší na sever. Zároveň každý strom má jinou barvu dřeva.

Lze poznat stáří stromu, aniž by se musel porazit a jak?
Jednoduše lze spočítat stáří stromu podle počtu letokruhů z pařezu stromu. Odborníci na stromy, kterým se říká dendrologvé, ale umí poznat i stáří stromu, aniž by ho museli pokácet. Přibližné stáří stromu poznají podle obvodu stromu. U velkých a starých stromů mohou ze stromu při výzkumu také pomocí vrtné sondy vyjmout část dřeva a letokruhy spočítat.


Smrk – strom, dřevo a šiška